Letní prázdniny jsou typickým časem pro pořádání letních táborů a nejinak je tomu i ve středisku Hraničář v Trutnově. Letošní léto jsme zařídili dětem hned tři tábory.
Poměrně velký tábor pro světlušky, vlčata, skauty a rovery vznikl na vypůjčeném tábořišti v Ruprechticích. Druhý malý tábor jen pro skupinku skautek uspořádali Hraničáři v těsné blízkosti naší střediskové chalupy Hájenky v Novém Rokytníku. Třetí mini tábor absolvovala nejmladší skautská kategorie – benjamínci a to v České Skalici. Jeden vedoucí a jeden skaut odjeli dokonce na mezinárodní tábor do Ameriky – tzv. světové Jamboree.
Na táboře v Ruprechticích na Broumovsku se sešlo kolem 60 trutnovských dětí a vedoucích, aby zde všichni společně strávili krásných 14 dní v přírodě. Tématem tábora byly staré české pověsti, které děti poznaly hlouběji hlavně díky napínavé etapové hře. Mimo jiné se setkali s Přemyslem Oráčem, Daliborem, který se ve věži z nouze naučil hrát na housle, a také třeba s rytíři z Blaníku. Při etapové hře se zabavili nejen mladší skauti a skautky, ale užili si to i vedoucí, kteří využívali různé převleky a divadelní scénky k lepšímu uvedení dětí do příběhu. Tábor, to však nejsou jen hry, zpívání s kytarou nebo koupání. Skauti se v přírodě učí dobře se o sebe postarat. Podílejí se na vaření, zatápění v kamnech, dovážení vody ze studánky, přípravách táborových ohňů a fungování celého tábora. Vyzkoušejí si také nové sporty jako je např. lasování, ringo nebo lakros, učí se tiskařské techniky, vyřezávají ze dřeva a poznávají okolní krajinu.
Indiánská týpí si vedle Hájenky postavily skautky z družiny Lvic. Hájenku samotnou i její okolí vyzdobily však nikoli indiánskými, nýbrž japonskými motivy. Japonsko si zvolily za své téma již podruhé, protože se před několika lety velmi osvědčilo. Děvčata si vše zařídila sama jen s malou pomocí dospělých. Zvládly nejen stavbu stanů a běžné vaření, ale samy také nakupovaly a hospodařily s financemi, držely i v tak malém počtu tábornic noční hlídky, nosily vodu z pramene do prudkého kopce atd. Během tábora se naučily několik japonských dovedností, jako je výroba a oblékání kimona, příprava čajových obřadů, šití kanzashi kytiček z látky, česání drdolů, umění ikebany, kaligrafii nebo používání jídelních hůlek.
Nejmenší tábor co do počtu účastníků i do doby trvání se konal v České Skalici pro děti od 5 do 7 let. Završily na něm své celoroční westernové téma a na 4 dny se proměnily v malinké kovboje a pomocníky šerifa. Každý z maličkých skautíků se vracel domů se stříbrnou šerifskou hvězdou, s látkovým koněm na tyči a hlavně s rozzářenýma očima. Už na nádraží při příjezdu vlaku sdělovali čekajícím rodičům, že by nejradši chtěli na táboře ještě zůstat. A to je pro vedoucí ta největší a vlastně jediná skutečná odměna.
Veřejnost to moc neví, a tak je důležité zdůraznit na závěr, že skautští vedoucí nedostávají za svoji celoroční práci s mládeží žádný plat. Nemají žádný finanční příjem ani za vedení táborů nebo jiných skautských aktivit. Vše dělají naprosto zdarma a v této dobrovolnické činnosti odvádí každý z nich stovky odpracovaných hodin ročně. Za to jim budiž vřelý dík a uznání.
Za skautské středisko Hraničář Trutnov
Mgr. Blanka Radiměřská – mediální zpravodajka